Jak se modlit za své blízké

recenze Veroniky Bujokové

Při rozhovoru s Annie jsem vycítila, že se nejedná o pouhé klábosení s dávnou přítelkyní. Bylo to nadpřirozené setkání, které připravil Bůh, abych si s Annie mohla promluvit. Zhluboka jsem se nadechla, odložila svůj zpoloviny snězený sendvič a odvážně jsem na Annie vyrukovala s tím, že potřebuje zase začít mluvit s Bohem. „Bůh je odpovědí na všechny tvé problémy,“ řekla jsem. „Je však třeba, abys vydala svůj život Ježíši a chodila po Jeho cestách, aby ti mohl pomoci. Modlitba není jen nějaké poslední záchytné stéblo nebo zoufalá taktika, že přijmeš Ježíše jako Pána a rozvíjíš s Ním vztah.“ Sklonila hlavu a mezi námi se rozhostilo ticho. Poprosila jsem Pána, aby mi ukázal, co mám ještě říci.
     Toť ukázka z knihy „Jak se modlit za své blízké“, jejímiž autorkami jsou Quin Sherrerová a Ruthanne Garlocková. Obě ženy vyučují na seminářích a konferencích v různých zemích světa a o modlitbě a duchovním boji napsaly již řadu knih (v češtině vyšla také úspěšná kniha od Quin Sherrerové „Jak se modlit za své děti“).
     Když jsem začala knihu číst, musím přiznat, že si mne získala od samého začátku tím, s jakou lehkostí a opravdovostí autorky píší. Často uvádí příběhy ze života obyčejných lidí, kteří se z nějakého důvodu ocitli v krizi a nabízí jim řešení a protože je to kniha o modlitbě, tak právě v ní vidí autorky možnost, jak se vrátit zpět na tu správnou cestu a jak se dál ubírat i s tím, že je na ní mnoho překážek, které musíme překonávat. Jenže na to nejsme sami, Bůh je stále s námi a chce nám pomáhat, nechce ale, abychom klesali na mysli, naopak důvěřovali a účinně se modlili. Účinná modlitba má být konkrétní, vytrvalá i smělá a jestli někdo nevěří na zázraky, tak věřte, že se opravdu dějí, pokud se naučíme modlit a děkovat. Sami uvidíte, jak se zlepší vaše vztahy, situace a jak snáze budete překonávat mnohá úskalí života.
     Kniha je plná povzbuzujících příkladů ze života, ale také předkládá konkrétní modlitby a rady, jak je můžeme sami uplatnit v našem životě. Autorky často odkazují ve své knize na texty z Písma. Můžete se dočíst, jak se modlit za svého partnera, děti, rodiče a příbuzné, také za sousedy a přátele, ale i za své nepřátele a cizí lidi. Myslím, že umění modlitby za posledně jmenované skupiny a umění odpouštět je jednou z cest, jak můžeme dosáhnout opravdového vnitřního klidu a vyrovnanosti, protože jen tak jsme schopni opravdu milovat sebe i své okolí bez nějakých vnitřních blokád a nalhávání si sobě samému.Vždyť Pán má rád nás všechny takové, jací jsme, On si nevybírá, nehodnotí, nesrovnává, také nezávidí, neuráží se a je věrný, což se o mnohých z nás říci zrovna nedá. Přistupujeme-li k Bohu se svými modlitbami s tím, že chceme dostat odpověď, musíme mít čisté srdce a chceme-li mít čisté srdce, musíme odpustit těm, kteří nám ublížili.
     Nezbývá mi, milé čtenářky, než vřele doporučit tuto knihu plnou rad a dojemných příběhů s neveselými začátky a dobrými konci. Za tím vším stojí modlitba podle Boží vůle, důvěra, vytrvalost a pevnost a pokud je ještě člověk ochoten počkat, dočká se a bude odměněn. Tak se dějí malé i velké zázraky, ale vše nepřichází hned, nechme to již v rukou Božích. Přeji všem, aby se při čtení knihy cítili tak dobře jako já a zůstali věrni.
     „Ježíš Kristus je tentýž včera, dnes i navěky.“ Židům 13,8.

Recenze byla původně otištěna v časopise "Mamina".