Bible, kterou četl Ježíš

Starý zákon zpodobňuje svět nekompromisně takový, jaký je. Na jeho stránkách najdete vášnivé příběhy lásky i nenávisti, děsivé příběhy znásilňování a čtvrcení na kusy, strohé záznamy o obchodu s otroky, pravdivé vyprácění o válečných hrdinstvích a kruté zradě. Nic tu není čisťounké a uspořádané. Rozmazlení spratci jako Šalomoun a Samson dostávají nadpřirozené dary, skutečně dobrého muže, jako je Jób, potká katastrofa…

Na Bibli není nic pohodlného – pokud se nám nepovede zvyknout si na ni tak, že si ji pro sebe pohodlnou uděláme… 
Přestali jsme knize klást otázky, anebo přestala klást otázky nám? Přestali jsme s ní bojovat? Potom už ji nejspíš nečteme vážně.

V knize Bible, kterou četl Ježíš si autor klade zásadní otázku, zda starozákonní literatura – pro svou syrovost – stojí vůbec za přečtení. Jedním dechem nabízí odpověď – svou nekonvenční interpretaci knih Starého zákona:

• Jób: Vidění ve tmě; 
• Deuteronomium: Hořkosladká chuť;
• Žalmy: Duchovnost v každé tónině;
• Kazatel: Konec moudrosti;
• Proroci: Bůh odmlouvá.