Poprvé vydáno celosvětově v roce 1692.
Autor Poutníkovy cesty, jedné z nejoblíbenějších knih niterně zbožných křesťanů pietistického a probuzeneckého hnutí, uvažuje v tomto svém dalším spise nad zosobněným „tajemstvím nepravosti“, jak je vylíčeno v symbolech Zjevení Janova, poslední knihy Bible. Bunyan byl přímým svědkem náboženské občanské války, která v Anglii sedmnáctého století stála životy mnoha mučedníků, a sám se pro své náboženské přesvědčení ocitl několikrát v žaláři. Přesto v tomto svém krátkém traktátu, který vyšel až po jeho smrti, odolává pokušení, kterému mnozí jiní vykladači podlehli: Nesnaží se symboly biblické Apokalypsy dávat do senzačních souvislostí s jmenovitými historickými událostmi nebo postavami, ale naopak rozvíjí a podtrhuje jejich univerzální charakter. Bunyan byl tedy postiženým současníkem náboženského útlaku duchovně probuzených křesťanů, pronásledovaných jak katolíky, tak anglikány. Jako znalec Písma a bystrý pozorovatel života své doby rozpoznává, že zlo, vycházející z propasti nám unikajícího tajemství, proniká všemi hranicemi a lidské pokusy ho nějak zastavit a zdolat jsou v posledu neúčinné. Jediná naděj pro nás podle autora spočívá v Boží moci, v nenápadně postupující a nakonec viditelně vítězné převaze samotného vykupitelského díla Kristova. Právě tento duchovní výhled činí drobné, více než třistaleté Bunyanovo pojednání překvapivě aktuálním i pro nás.
Stefanos, 11 × 17 cm, 160 stran, 9 dobových rytin, pevná vazba, ISBN 978-80-87081-46-49788087081464
