Radikální islám, militantní sekularismus a mýtus koexistence. Jaké je řešení?
Svět je v pohybu. Je plný nespokojenosti, zmatku a touhy po proměně.
Tolerance je hodnocena výše než pravda. Bombardují nás zdánlivě mírumilovná poselství o koexistenci, doprovázená líbivými hesly a doporučeními od nejrůznějších celebrit.
Navzdory samolepkám a potištěným tričkům však platí:
Koexistence je mýtus. Ve skutečnosti se odehrává bitva o svět – bitva mezi radikálním islámem, militantním sekularismem a židokřesťanským světonázorem.
Co to znamená pro tebe jako křesťana? A proč by tě to mělo zajímat?
Robert Stearns, který má za sebou léta veřejného působení, předpovídá, že dojde k nebezpečnému kulturnímu střetu. Jeho zvěst je srozumitelná a hluboká. Ukazuje:
- že radikální islám má moc proměnit západní kulturu,
- proč židokřesťanský světonázor pozbývá síly
- co křesťané mohou a musí udělat
- a mnoho dalšího
Pokud některý ze zmíněných světonázorů převládne, bude to znamenat globální kulturní zlom. Jakou roli v tom sehrajete vy?
Robert Stearns je zakladatel a výkonný ředitel Eagles’ Wings, globálního hnutí církví, křesťanských organizací a vedoucích. Vydává časopis
Kairos a je jedním z duchovních otců celosvětového Dne modliteb za pokoj pro Jeruzalém. Stearns se pravidelně setkává s ministry vlád nejrůznějších států i s náboženskými představiteli a vedoucím podnikateli. Je žádaným řečníkem a publicistou.
Předmluva Dana Drápala:
Kdysi na počátku tohoto tisíciletí navštívil Robert Stearns Prahu. Bylo to vlastně již potřetí, nicméně tato návštěva byla velmi významná. Uspořádali jsme s ním tehdy konferenci pod názvem „Boj o srdce Prahy“. Stále jsem přesvědčen, že to byla nejlepší konference, které jsem se kdy účastnil.
V jednom bloku hovořil Robert Stearns o konceptu „Tří domů“. Pod těmi „domy“ měl na mysli dům židokřesťanského světonázoru, dům radikálního islámu a dům militantního sekularismu. Říkal tehdy, že jsou pochopitelně i jiné „domy“ – je zde konfuciánství, budhismus i jiné směry. Nicméně v této klíčové době jsou v rozhodujícím střetu tři uvedené domy.
Robert o tom nemluvil dlouho, nicméně celý tento koncept ve mně hluboce zarezonoval. Proto jsem o něco později napsal článek „Tři domy“, a později určité dodatky či zhodnocení: „Tři domy po sedmi letech“ a „Tři domy po deseti letech“. Žádný z těchto článků jsem s Robertem nekonzultoval. Na druhé straně jsem nevěděl, že Robert napsal na toto téma knihu, kterou nyní držíte v rukou. Jsem přesvědčen, že vývoj od přelomu tisíciletí až doposud potvrzuje to, o čem Robert píše.
Není to čtení zrovna útěšné – je spíše burcující. Věřím, že mnoha čtenářům kniha pomůže pochopit, v jaké době žijeme, správně interpretovat, co se kolem nás odehrává, a přijmout i výzvu, jak na to, co se děje, správně reagovat.
Juda, A5, 208 stran, brož., překlad: D. Drápal, ISBN 978-80-87239-44-5, EAN: 9788087239445