Exulantské Vánoce a Velikonoce

Sborník textů na téma slavení Vánoc a Velikonoc v exulantských sborech v zahraničí a po reemigraci v „zemi otců“.

Autoři: Bohuslav Andrš, Helmut Bernhardt, Bedřiška Bernhardtová, Jan Bistranin, Rudolf Braha, Alexandr Drbal, Irena Jakabová, Miroslava Jersáková, Adele Kabatniková, Miroslav Kuc, Karel Kuc, Ondřej Macek, Jan Malura, Josef Matys, Rudolf Jan Moses, Josef Mundil, Jiří Němeček, Richard Novák, Drahoslava Rut Nývltová, Libuše Pisarenková, Jan Pospíšil, Vilém Pospíšil, Vlastimil Pospíšil, René Pospiszyl, Marie Provazníková, Pavel Smetana, Dobroslav Stehlík, Jaroslav Stejskal, Jiří Svoboda, Anna Svobodová, Edita Štěříková, Jan Matěj Tomeš, Zdzisław Tranda, Anna Vonšovská

V textu jsou čb obrázky ze starých českých postil a modliteb.

Obrazová příloha na konci knihy obsahuje mapy exulantských sborů ve Slezsku a v Čechách, barevné skeny ze starých českých kancionálů, dokumenty z Archivu Jednoty bratrské v Berlíně, obrázky starých kostelů, fotografie současných kostelů.

Slovo úvodem

V době covidových Vánoc 2020, při zprávách o šíření pandemie a omezených osobních kontaktech, mi procházely hlavou vzpomínky na Vánoce prožité v jiných dobách a na jiných místech. Od těch dětských, kdy na Štědrý den bylo mou největší starostí, co dostanu, přes politicky korektní „jolku“ na základní škole, absurdní svátky při vojenské službě socialistické vlasti… až k Vánocům s vlastními dětmi a vnuky a všelijakým Xmasům.

Z paměti se vynořily vzpomínky na stromky ozdobené papírovými „zelovskými“ hvězdičkami a vyprávění příbuzných i dalších známých, jak to bylo v Zelově, a jak to bylo na Volyni … Zároveň jsem si uvědomil, že naprostá většina oněch vyprávějících už mezi námi není. A že by snad stálo za pokus, zachytit něco z toho jak vánoční a velikonoční dobu prožívaly minulé generace potomků pobělohorských exulantů pro víru.

Obrátil jsem se na odborníky i na pamětníky a jsem vděčen, že někteří můj nápad podpořili svými pracemi a vzpomínkami. Největší dík patří Editě Štěříkové za všestrannou pomoc, díky patří i archivu Unitas Fratrum za souhlas s použitím archivních materiálů. Výsledkem je tento sborník. Nepřináší ani vyčerpávající, ani ucelený obraz tématu. Spíše jen různorodé střípky událostí, dokumentů a vzpomínek.

Snad i další generace v nich najdou něco zajímavého ze života předků a třeba i něco inspirujícího pro vlastní životy.

Příspěvky jsou ponechány ve formě, ve které je autoři poskytli. Místní jména, až na několik výjimek, jsou psána v české podobě, jak byla aktéry používána.

– Jan Bistranin