Janovy epištoly patří po staletí k nejmilovanějším částem Nového zákona. Jejich vznešená prostota oslovuje každého věřícího, zatímco jejich hloubka nepřestává klást výzvy i těm nejučenějším teologům. Staly se tématem nespočetných kázání a učených pojednání, a přece jejich nevyčerpatelný obsah dosud pobízí ke stále novému zkoumání Bohem daných pravd. Tento výkladový komentář si stanoví za cíl proniknout hluboko do inspirovaného bohatství těchto listů. Hiebert ve svém výkladu vychází přímo z původního řeckého textu, přičemž výsledky svého bádání zpřístupňuje i čtenářům bez znalosti řečtiny: rozebírané pasáže nejprve cituje v překladu a podle potřeby přibližuje klíčové aspekty řeckého originálu, aby Janovo sdělení vyniklo co nejplněji. Komentář se vyznačuje mimořádnou exegetickou pečlivostí — sleduje gramatické nuance řeckého textu, uvádí a kriticky hodnotí různé výkladové pozice, pracuje s rozsáhlým spektrem odborné literatury a vždy směřuje k věcnému, věroučnému výkl...
