Výsledky hledání

Autentický životní příběh jednoho z obyčejných řemeslníků, kteří kvůli své víře opustili rodinu, živnost i vlast, aby mohli svobodně následovat Ježíše Krista. Strhující osobité vyprávění krejčího Jana Jílka nenechá nikoho bez odezvy v srdci. Jílkova oddanost Kristu, jeho čisté srdce a jednoduché vyznání, kterého se nevzdal ani tváří v tvář vyhrůžkám mučení a smrti, inspiruje i současníky k osobní statečnosti, k hledání pravdy a životu v opravdovosti. ...

Autorka se soustavně zabývá dějinami české náboženské emigrace. Po třech svazcích vydávaných v Kalichu od r. 1999 (Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století; Pozváni do Slezska; Zelów – Česká exulantská obec v Polsku) podává ve své další knize celkový přehled o náboženské emigraci z českých zemí v 17. a 18. století přes severní a severozápadní hranici, do Lužice a Saska. Exulanti hledající útočiště oživili válkou a morem vylidněná města a na venkově založili desítky nových obcí. V abecedně řazeném přehledu měst a vsí je zachycena krátká exulantská historie tak, jak ji lze doložit z dochovaných pramenů. Ve druhé části je v obsažnějších kapitolách podána stručná historie některých větších exulantských kolonií a českých sborů, jako jsou známé Drážďany, Žitava a mnohé jiné. Připojeny jsou mapy, fotografie. ...

O dějinách Obnovené Jednoty bratrské, církve vzniklé v 18. století a dnes rozvětvené téměř po celém světě, existuje bohatá, především cizojazyčná literatura. Jak už jméno napovídá, v jejích kořenech lze hledat dědictví staré české Jednoty bratrské. U kolébky Obnovené Jednoty stáli moravští exulanti, potomci bratří z fulneckého sboru, jehož posledním kazatelem byl Jan Amos Komenský. V roce 1727 podepsali v Herrnhutu statuty 'bratrského spolku'. Jejich společenství se brzy stalo tak přitažlivé, že se v něm postupně ocitli v menšině, ačkoliv se k němu během padesáti let připojilo více než dva tisíce exulantů z Moravy, Č ech a rakouského Slezska. Svou exulantskou vážností stáli Moravané své vrchnosti, svému milému, fantazií obdařenému hraběti Mikuláši Ludvíku Zinzendorfovi nejednou v cestě. V dosavadní literatuře se o nich psalo jen na okraji, spíše povrchně a více z hlediska Zinzendorfova. Moravané se tak dostali zcela do stínu výřečného hraběte. Tato práce si naopak všímá především exula...

Publikace obsahuje příspěvky dvou historiček. Česká historička Edita Štěříková (*1937) je autorkou textu „Jednota bratrská v Lešně' a polská autorka Jolanta Dworzaczkowa (1923–2017) napsala „Počátky polské větve Jednoty českých bratří'. Publikace obsahuje řadu ilustrací, podobizen apod., jež popisují vedle života polské Jednoty bratrské též „velkou historii' v Polsku a v Evropě. Autorem popularizujících popisků je Josef Čáp, člen výboru spolku Exulant. Závěrečné fotoalbum dokumentuje častou spolupráci spolku Exulant se zastupiteli města Lešna. ...

Kniha o českém misionáři Josefu Danielovi Jeníkovi, který působil v Indii. ...

O historii exulantské kolonie Friedrichův Hradec (založené v roce 1752 v krašejovském lese) už historička Edita Štěříková v různých souvislostech psala, např. v dnes již rozebrané monografii Pozváni do Slezska. Podnětem ke vzniku této drobnější monografie bylo zpřístupnění starších pozemkových knih Friedrichova Hradce. Tyto knihy jsou i zajímavým pramenem genealogickým a umožňují nám o něco bližší pohledy do života exulantské obce po stránce hospodářské a demografické, především však vhledy do života hradeckých hospodářů. ...

Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých náboženských exulantů. Autorka se podrobně zabývá exulantskými koloniemi na Střelínsku, na Táborsku, na Opolsku, v Polsku i na Volyni a Ukrajině. Bohatý dokumentární doprovod, mapy, seznamy obyvatel. ...

Historička Edita Štěříková (*1937) se specializuje na tematiku pobělohorského exilu. Její obsáhlá práce (748 stran) je věnovaná pobělohorským exulantům z českých zemí do Berlína. Popisuje život na různých místech (např. v dodnes existující čtvti Rixdorf), vztahy mezi luterány, reformovanými a obnovenou Jednotou. Kniha obsahuje též životopisy kazatelů v českých sborech (Jan Liberda a další), životopisy samotných exulantů v cenných citátech z archivních dokumentů, seznamy exulantských rodin, mapy a dokumentární fotografie. ...

Christian David patří mezi největší moravské osobnosti, přesto je dosud znám a obdivován více ve světě než v České republice. Prostý tesař se stal smělým následovníkem Ježíše Krista a pro jeho víru, odvahu a vytrvalost se evangelium rozneslo do končin země. Stal se zakladatelem bratrské osady Herrnhut v Horní Lužici, spoluzakládal obnovenou Jednotu bratrskou, známou také pod názvem Moravská církev – Moravian church. Davidův životní příběh dosud inspiruje věřící i nevěřící k praktickému životu v prosté odevzdanosti Bohu v čisté důvěře a lásce. Jsem velmi rád, že se vůbec poprvé dostává k českému čtenáři tak hodnotná kniha o Christianu Davidovi. – David Loula ...

Jan Jeník (1748–1827) byl svérázným, pietistickým kazatelem luterského exulantského sboru v Berlíně. Sloužil se stejnou horlivostí jak Čechům, tak Němcům. Vynikal neochvějnou biblickou vírou, pokorou a skromností. Na srdci mu leželi chudí a opuštění, ale vážili si ho také lidé učení a vysoce postavení. Byl tak výraznou osobností, že lidé, kteří jej osobně poznali blíže, o něm s velkým nadšením vyprávěli ještě řadu desetiletí po jeho smrti. ...

Nová kniha historičky Edity Štěříkové nás tentokrát přivádí do jiných končin, než jsme u pobělohorských exulantů většinou zvyklí, a to do Nového světa. Johann Böhner pocházel z německé rodiny na Šumpersku, roku 1731 odešli do proslulého Herrhnutu hraběte Zinzendorfa. Odtud se později vydal s ostatními herrnhutskými misionáři zvěstovat evangelium indiánům v Georgii, poté černým otrokům na třech ostrovech v Karibském moři. Misií na karibských ostrovech strávil 42 let, což bylo naprosto výjimečné; tamní podnebí a nebezpečné cesty lodí si mezi misionáři vybíraly vysokou daň na jejich zdraví a životech, málokdo z nich tam přežil 10 let. Autorka nás seznamuje nejen se životem J. Böhnera, ale též s organizací misijního života, ohlasem mezi otroky i jejich pány, s politickou situací i zákulisím – politickým i církevním. Připomíná současný kritický pohled na křesťanství a na křesťanskou misii obzvlášť, avšak zdůrazňuje, že mnohé ze současných názorů na lidskou důstojnost pocházejí ...

Pro 18. století bylo postavení žen v obnovené Jednotě bratrské neobyčejně emancipované, což budilo ve své době nedůvěřivou pozornost. Dnes je tato skutečnost hodnocena naopak kladně a je předmětem historických pojednání. Nová kniha historičky Edity Štěříkové přibližuje život moravských žen, především těch, kterým byly svěřeny důležité úkoly ve sboru, v církvi nebo v misii. První část knihy připomene v hrubém nástinu historické souvislosti, které předcházely vzniku obnovené Jednoty bratrské. Vlastní přínos této knihy tvoří obrazy ze života jednotlivých žen. ...

V letošním roce vzpomínáme nejen 600. výročí upálení mistra Jana Husa, nýbrž i 70. výročí reemigrace potomků českých exulantů. Jak ukazuje nová práce badatelky Edity Štěříkové, obě výročí, ač jsou od sebe vzdálena pět set třicet let, mají přímou historickou souvislost a také společné vyznění: Víra a osobní přesvědčení mají vysokou cenu. Kniha přináší nejprve dva výmluvné životní příběhy z doby rekatolizace v průběhu 18. století a poté několikero vyprávění ze života potomků českých exulantů, našich současníků – reemigrantů, jejichž předkové museli pro své svědomí opustit české země. V druhé části knihy autorka sleduje červenou nit táhnoucí se od M. Jana Husa přes konfesionalizaci a náboženskou emigraci až k reemigraci a přesvědčivě nastiňuje velkolepou koncepci tohoto období našich národních i evropských dějin, jehož hodnocení zůstává dodnes živou a nedořešenou otázkou....