Od vzestupu sekularizace zaujímá náboženství stále problematičtější místo v naší západní kultuře. Jaké má ale křesťanské dědictví v Evropě alternativy? Humanismus klade „člověka“ do středu všech věcí. Lze ale věřit v „člověka“ stejným způsobem, jako lze věřit v Boha? Je to vskutku racionální? Obstojí to v čase? A především: Činí „víra v člověka“ naši společnost humánnější? Lze z naší kultury odstranit Boha a křesťanské hodnoty tak, aby se přitom vše nezhroutilo jako domeček z karet? Volnomyšlenkářství bylo vůči církvi vždy značně kritické, což by samo o sobě nevadilo. Co když na něj vztáhneme jeho vlastní kritéria? „U nás dosud neznámý Belgičan Ignace Demaerel napsal knihu 95 tezí o humanismu. V této rozsáhlé knize, jejíž název záměrně připomíná „95 tezí“ Martina Luthera z roku 1517, popisuje kořeny současného humanismu a jeho vývoj v průběhu staletí. Dokládá, že počátky humanismu se odehrávaly na půdorysu křesťanství. Humanismus ale postupně křesťanství opouštěl ...
