Výsledky hledání

Publikace obsahuje apokryfní evangelia v užším smyslu tohoto slova, tedy spisy evangelijního typu nebo spisy jiného druhu, které se šířily pod názvem „evangelium“ a vznikaly do konce 2. století po Kr. Mezi ně patří i nejstarší fragmenty Ježíšových výroků, které nepocházejí z biblických evangelií. Apokryfní texty vznikaly již v počátcích křesťanského písemnictví a nebyly z různých důvodů zařazeny do biblického kánonu: často pro svůj pozdější původ, většinou však pro odchylný výklad nejstarších křesťanských tradic. Na mnoha místech sice jen popustily uzdu obrazotvornosti tehdejšíh lidového křesťanství, nicméně odrážejí i některé závažné problémy své doby (vztah k jiným náboženským a filozofický proudům, hledání lidových forem křesťanské zbožnosti). Z řeckých, latinských, koptských a syrských originálů přeložili a úvody a komentáři opatřili J. Brož, R. Dostálová, J. A. Dus, M. Havrda, L. Kopecká, Z. Kratochvíl, P. Peňáz, D. Peňázová, P. Pokorný a Z. Vlčková 4. vydání...

Druhý svazek Knihovny rané křesťanské literatury obrací naši pozornost na Ježíšovy učedníky vyslané do světa kázat evangelium. Jejich příběhy a zázračné činy jsou vylíčeny ve velkém množství apokryfních „skutků“ (název žánru je odvozen od Lukášových Skutků apoštolských z 1. stol. po Kr.), jež vznikaly od 2. století v řecky mluvící oblasti Středomoří a rozšířily se po celém křesťanském světě. Jádro tohoto svazku tvoří patero nejstarších apokryfních skutků, jež zachycují působení apoštolů Petra, Pavla, Ondřeje, Jana a Tomáše. S výjimkou Skutků Janových jsou příběhy završeny vyprávěním o apoštolově mučednické smrti (martyrium), provázené řadou zázračných událostí. Z hlediska literárního jsou skutky obtížně zařaditelné: kromě kázání a modliteb obsahují i motivy známé z helénistických milostných románů či aretalogií (vyprávění o podivuhodných činech potulných filosofů), což apokryfní skutky přibližuje soudobé literární produkci. Významné jsou též hymnické pasáže (zmiňme alespoň ...