Zatímco v bibli je apokalyptický žánr zastoupen jen okrajově (knihou Daniel a Zjevením sv. Jana), apokryfních spisů, jež do biblického kánonu nebyly přijaty, je celá řada. Tyto apokalypsy neboli „zjevení“ se pohybují na rozhraní židovské a křesťanské literatury a zrcadlí dobu neklidu a pronásledování, jež v prvních staletích po Kristu zažívala raná církev. Proto se v nich objevuje naděje, že pronásledování věřících je znamením blížícího se vysvobození a nastolení Kristova království. Druhým hlavním tématem je stará lidská otázka, jaký osud po smrti čeká lidi dobré a zlé. Apokalypsy na ni odpovídají popisem nebeských sfér a blaženosti spravedlivých v ráji, a ještě obšírněji barvitým líčením pekla. Petr, Pavel, Maria či Ezdráš v doprovodu andělů putují po místech, kde jsou hříšníci krutě trestáni, prosí Boha o smilování a někdy pro ně dokonce vyprosí nedělní úlevu v jejich útrapách. Český překlad dvaceti apokryfních spisů z řečtiny, latiny a koptštiny, připravený v Centru biblických stud...
