Výsledky hledání

Ze Saulova stínu vystupuje David jako vůdce oddílu nezávislých bojovníků. Velice mu ovšem záleží na tom, aby nebyl nijak spojován se Saulovou smrtí.  Ve chvíli, kdy izraelský sever nemá vhodného kandidáta na krále, osvědčuje David politickou prozíravost a schopnost diplomaticky vyjednávat. Stává se králem nejen nad judským jihem země, ale také nad izraelským severem. Také jeho vláda je zajištěna působením kněží a proroků. Největší pozornost věnuje vypravěč událostem, které se odehrávaly v Davidově rodině. Davidovi se podařilo vybudovat a zajistit království jako společenství kmenů, které sjednotil pod svou vládou. Zdaleka však nešlo o idylu. David i jeho synové se dopouštějí zločinů, které vedou k tragickým důsledkům. Navzdory některým temným stránkám své povahy se David stal příkladem panovníka, který naplňoval ideál izraelského krále, a modelovou mesiášskou postavou. Doc. Petr Chalupa, Th.D. (*1954) Docent na Katedře biblických věd Cyrilometodějské te...

Proč Izrael nezůstal u kmenového uspořádání? Muselo skutečně vzniknout království? První izraelský král Saul je rozporuplnou postavou. Znamená snad Boží vyvolení za krále nezrušitelnou kvalitu člověka, nebo ji může takový člověk zničit svým pošetilým jednáním? Zapadající hvězdu tragické postavy na královském trůnu (Saula) střídá vycházející hvězda mnohostranně nadaného mladého muže (Davida). Vypravěč využívá komplikované spleti vztahů v Saulově rodině a politické dění chápe vždy jako události, které jsou těsně svázány s výraznými kněžskými postavami. Celkově vyznívá První Samuelova jako kritika monarchického uspořádání společnosti. Saul jako král neuspěl, nepodařilo se mu vybudovat království jako instituci, která by zajišťovala budoucnost. Ve chvíli jeho smrti je Izrael pořád ještě kmenovým svazem.  Doc. Petr Chalupa, Th.D. (*1954) Docent na Katedře biblických věd Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zároveň ředitel Českého k...

Skrytý Bůh a statečná židovská dívkaV knize Ester jsou promyšleně propojeny dva hlavní děje: Prvním z nich je vyprávění o zapuzení královny Vašti a Esteřině vzestupu, druhým vyprávění o vzestupu a pádu Hamana, kterému odpovídá ponížení a vzestup Mordechaje. Ohrožení existence je společným motivem obou dějů, které se navzájem doplňují. Kniha Ester názorně ukazuje, jak se může představitel důsledného monoteismu dostat do konfliktu s totalitním státem a jak riskantní může být statečné vystoupení proti člověku, který zneužívá svěřenou moc. Z teologického hlediska je nejnápadnějším jevem skutečnost, že v knize není zmíněn Bůh, a to ani vlastním jménem, ani obecným označením „bůh“.  Doc. Petr Chalupa, Th.D. (*1954) Docent na Katedře biblických věd Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a ředitel Českého katolického biblického díla. Zabývá se korelací synchronního a diachronního přístupu v exegezi. Český e...