Výsledky hledání

Rozsáhlý Úvod do Nového zákona sepsal prof. Petr Pokorný jako univerzitní učebnici dvou oborů: literárního úvodu do Nového zákona a teologie Nového zákona. Vzhledem k tomu, že od vydání staršího a podstatně kratšího Literárního a teologického úvodu do Nového zákona (Vyšehrad 1993) vstoupila biblistika v metodologii i výsledcích jednotlivých exegetických projektů do nové etapy, rozhodl se celou látku zpracovat nově. Strukturou zůstává sice kniha blízká žánru literárních úvodů (kdo, kdy, kde, pro koho a proč jednotlivé texty sepsal), přesahuje je však důsledným pojednáním teologie jednotlivých spisů a vrstev Nového zákona a přináší též náčrt celkové koncepce novozákonního kánonu. Díky přispění Ulricha Heckela se pak kniha stala skutečnou učebnicí se shrnutími obsahu biblických knih, přehledy a tabulkami; tento německý teolog ji též obohatil o některé údaje týkající se dobového pozadí vzniku Nového zákona, tematická shrnutí a v oddílech o janovských spisech a deuteropavlovských listech má...

První svazek nové komentářové řady, kterou připravují čeští teologové různých církví. Poprvé tak vychází česká komentářová řada k novozákonním knihám. Tyto komentáře bude vydávat Česká biblická společnost spolu s Centrem biblických studií během asi deseti let. Svazky budou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně.Jako první vyšel komentář předního českého teologa prof. ThDr. P.Pokorného,DrSc. k listu Efezským. Publikace určená teologům a laikům obsahuje výklad tohoto listu, kvalitně rozšíří počet českých odborných teologických knih a umožní lépe pochopit poselství biblického textu....

Publikace obsahuje apokryfní evangelia v užším smyslu tohoto slova, tedy spisy evangelijního typu nebo spisy jiného druhu, které se šířily pod názvem „evangelium“ a vznikaly do konce 2. století po Kr. Mezi ně patří i nejstarší fragmenty Ježíšových výroků, které nepocházejí z biblických evangelií. Apokryfní texty vznikaly již v počátcích křesťanského písemnictví a nebyly z různých důvodů zařazeny do biblického kánonu: často pro svůj pozdější původ, většinou však pro odchylný výklad nejstarších křesťanských tradic. Na mnoha místech sice jen popustily uzdu obrazotvornosti tehdejšíh lidového křesťanství, nicméně odrážejí i některé závažné problémy své doby (vztah k jiným náboženským a filozofický proudům, hledání lidových forem křesťanské zbožnosti). Z řeckých, latinských, koptských a syrských originálů přeložili a úvody a komentáři opatřili J. Brož, R. Dostálová, J. A. Dus, M. Havrda, L. Kopecká, Z. Kratochvíl, P. Peňáz, D. Peňázová, P. Pokorný a Z. Vlčková 4. vydání...

Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně.V rámci ČEK vychází pod číslem 2 Evangelium podle Marka. Jako všechny svazky této řady je i výklad Evangelia podle Marka komentářem středního rozměru. Přináší souvislý výklad příslušného textu a jeho částí, informuje čtenáře o základních otázkách, ale o odborné diskusi referuje většinou jen nepřímo, shrnutím jejích výsledků. Je tedy pomůckou nejen pro teologické odborníky, kazatele a studenty, ale pro každého, kdo se zajímá o soustředěné porozumění biblickému textu....

Přednášky a diskuse na témata: Boží království a lidské dějiny (Petr Pokorný), Moc Číny (Olga Lomová), Jakou moc mají média? (Alexandr Mitrofanov), Moc sborová (Jana Hofmanová, Tomáš Bísek, Jana Šarounová, Aleš Drápal), Moc a bezmoc české reformace (Ota Halama), Ovládnout, přesvědčit nebo osvobodit? (Petr Kratochvíl), Jak se dělá parlament (Ivan Gabal), Duchovní vedení a doprovázení (Aleš Opatrný), Zkušenost s mocí veřejné ochránkyně práv (Anna Šabatová), Není moci, leč od Boha? O mravnosti a nemravnosti moci (Jindřich Halama) Uspořádal Matěj Opočenský...

Druhý svazek Knihovny rané křesťanské literatury obrací naši pozornost na Ježíšovy učedníky vyslané do světa kázat evangelium. Jejich příběhy a zázračné činy jsou vylíčeny ve velkém množství apokryfních „skutků“ (název žánru je odvozen od Lukášových Skutků apoštolských z 1. stol. po Kr.), jež vznikaly od 2. století v řecky mluvící oblasti Středomoří a rozšířily se po celém křesťanském světě. Jádro tohoto svazku tvoří patero nejstarších apokryfních skutků, jež zachycují působení apoštolů Petra, Pavla, Ondřeje, Jana a Tomáše. S výjimkou Skutků Janových jsou příběhy završeny vyprávěním o apoštolově mučednické smrti (martyrium), provázené řadou zázračných událostí. Z hlediska literárního jsou skutky obtížně zařaditelné: kromě kázání a modliteb obsahují i motivy známé z helénistických milostných románů či aretalogií (vyprávění o podivuhodných činech potulných filosofů), což apokryfní skutky přibližuje soudobé literární produkci. Významné jsou též hymnické pasáže (zmiňme alespoň ...