Obtížné oddíly knih Mojžíšových

Cílem výkladů profesora Hellera je dojít od bezradnosti nad obtížnými místy Bible k živému jádru jejich duchovního poselství.
Bible, zejména Starý zákon, je plná příběhů a údajů, které u mnohých vzbuzují rozpaky a pohoršení. Dráždí nás jako nevyřešené hádanky. Patří to vůbec do Bible? Jaké plyne poučení z tolika krutostí, podlostí a nemravností, zvlášť když nejsou kritizovány ani odsouzeny?
Bible není a nikdy nebyla učebnicí morálky, ale spíše fascinujícím a přesným pohledem do života, který žijeme před Bohem se všemi chybami a ztroskotáními. Písmo zároveň nabízí naději, že poslední slovo nade vším má Bůh sám a že může zlé obrátit v dobré.
Svatopisci i my chceme být srozumitelní – proto každý z nás mluví jazykem své doby. Ano, jenže každý té své... Do Bible se hluboce vpisuje myšlenkový svět starověku. Některé tehdy běžné obraty, představy a přirovnání jsou naší době cizí či odporné. Kdo chce číst Bibli s užitkem, musí na prvním místě dešifrovat jazykové zvyklosti, kulturu a dějinnou situaci starých časů. A pak je tu druhý krok: rozpoznat, že texty Bible byly napsány k našemu poučení a naději. Vysvětlit neprůhledné místo je málo. Snažme se dojít k povzbuzení, jež měl na mysli svatopisec a jež je určeno i nám.
Kniha vychází v 3., revidovaném a doplněném vydání.

Jan Heller (1925–2008) se narodil v Plzni, studoval filozofii a teologii v Praze a Basileji, od roku 1950 působil na tehdejší Komenského bohoslovecké fakultě nejprve jako lektor hebrejštiny, posléze jako docent religionistiky, od roku 1977 pak jako profesor Starého zákona. V letech 1966-1968 vyučoval jako hostující docent na Humboldtově univerzitě a Kirchliche Hochschule v Berlíně. Podílel se na vzniku Českého ekumenického překladu Bible, je autorem řady odborných prací jak z oboru religionistiky, v níž se zaměřoval na náboženství starověku, tak ze starozákonní biblistiky. Po svém emeritování v roce 1992 pokračoval ještě nějakou dobu ve výuce, mj. na Katolické teologické fakultě UK, věnoval se práci na obsáhlém Výkladovém slovníku biblických jmen (vyšel v Praze 2003) a činnosti popularizační. Širší veřejnosti je znám jako autor neotřelých výkladů biblických textů, vydaných ve sbírkách Jak orat s čertem (2005), Stezka ve skalách (2006), Obtížné oddíly knih Mojžíšových (s M. Prudkým, 2006), a rozhlasových zamyšlení nad nedělními biblickými čteními k bohoslužbám (částečně vyšla tiskem: Znamení odkazující k nebi, 2007).