Bůh sestupující

Druhé vydání dlouho rozebrané knihy, již autor, profesor evangelické teologické fakulty v Praze, výstižně přibližuje ve své předmluvě takto: Proč Bůh sestupující? Proto, že poselství o Bohu, který se sklání, ba sestupuje k člověku, považuji za to hlavní, co jako červená nit prochází celou biblí a nejzřetelněji a nejhlouběji spojuje Starý a Nový zákon. Tím se bible liší od jiných posvátných knih, které lidem většinou radí, jak se buď dostat, vyšplhat do nebe k Bohu, či k bohům, nebo jak si zařídit nebe na zemi, třeba jen v lidském nitru. To je, stručně shrnuto, hlavní výsledek mé práce s biblí, které jsem se po čtyřicet let směl věnovat na evangelické bohoslovecké fakultě a v církvi.

Jan Heller (1925–2008) se narodil v Plzni, studoval filozofii a teologii v Praze a Basileji, od roku 1950 působil na tehdejší Komenského bohoslovecké fakultě nejprve jako lektor hebrejštiny, posléze jako docent religionistiky, od roku 1977 pak jako profesor Starého zákona. V letech 1966-1968 vyučoval jako hostující docent na Humboldtově univerzitě a Kirchliche Hochschule v Berlíně. Podílel se na vzniku Českého ekumenického překladu Bible, je autorem řady odborných prací jak z oboru religionistiky, v níž se zaměřoval na náboženství starověku, tak ze starozákonní biblistiky. Po svém emeritování v roce 1992 pokračoval ještě nějakou dobu ve výuce, mj. na Katolické teologické fakultě UK, věnoval se práci na obsáhlém Výkladovém slovníku biblických jmen (vyšel v Praze 2003) a činnosti popularizační. Širší veřejnosti je znám jako autor neotřelých výkladů biblických textů, vydaných ve sbírkách Jak orat s čertem (2005), Stezka ve skalách (2006), Obtížné oddíly knih Mojžíšových (s M. Prudkým, 2006), a rozhlasových zamyšlení nad nedělními biblickými čteními k bohoslužbám (částečně vyšla tiskem: Znamení odkazující k nebi, 2007).