Výsledky hledání

Patnáctiletá Kristýna se touží stát herečkou a odejít z Přerova. A překvapivě se zdá, že tento sen má na dosah. Jenže všechny plány zhatí nečekaná epidemie. Ve vypjaté atmosféře protiepidemických opatření se lidé mění. Pokud se z našich blízkých stanou nepřátelé, nezbývá než přijmout pomocnou ruku od cizích. Cenná rada však může přijít i od Jana Amose Komenského. Spisovatelka Klára Smolíková (autorka publikací pro děti a mládež, v Kalichu vydala úspěšnou knihu H.U.S.: Hus úplně světovej) se díky komiksům věnovaným Komenskému, které napsala a Lukáš Fibrich nakreslil, během covidové pandemie setkávala se čtenáři. Často s holkami a kluky z posledních ročníků základních škol a studenty škol středních porovnávali dramatické události Komenského života, jakými byl mor nebo útěk a hledání azylu, s jejich aktuálními zážitky. V pozadí příběhu COM.ensky jsou vetkány rozhovory o strachu, ztrátě jistot, vykročení do neznáma, nemoci a lidskosti. ...

Novela Advent Islanďana Gunnara Gunnarssona (1889–1975) je malá perla světové literatury. Prostý, a přesto velkolepý příběh o shánění ovcí na zimu, tohoto každoročního rituálu hlavního hrdiny, vychází z autentického vyprávění místního farmáře Benedikta Sigurjónssona, přezdívaného Bensi z hor. Příběh je specificky islandský, ale právě díky realistické ukotvenosti v drsné, zasněžené přírodě severního Islandu poblíž jezera Mývatn nabyl obecnou platnost a je stejně aktuální i dnes. Zdánlivě banální vyprávění o pastýři, který při hledání posledních několika ovcí ze stáda dává v sázku vlastní život, má filozofický přesah a existenciální hloubku, o niž se významně zasluhuje Gunnarssonův styl. Gunnarsson vypráví úsečně a úspornými prostředky, vlastními středověkým ságám, jimž se mimochodem obdivoval a překládal je do dánštiny.   Dnes již proslulou prózu Advent vydalo česky poprvé nakladatelství Kalich v překladu Niny Neumannové záhy po vydání dánském, v roc...

Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku? Nejen o těchto věcech hovoří v knize rozhovorů Neboj se vrátit domů zakladatelka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová. Rozhovor s ní vede spisovatel a novinář Aleš Palán. Právě Svatošová před lety přišla s myšlenkami hospicové paliativní péče. Byla to ona, kdo v Červeném Kostelci iniciovala první český hospic. A je to stále ona, kdo neúnavně jezdí po republice s hospicovými přednáškami a je rádkyní hospicům nově vznikajícím. Marie Svatošová v knize mluví také o své rodině, studiu medicíny, vlivu, jaký na ni měl P. Ladislav Kubíček či o svém trapistickém fan clubu. V mnoha hospicích najdeme citát: „Našim cílem je naplnit dny životem, nikoliv život dny.“ Autorka tohoto výroku Marie Svatošová dokázala životem naplnit celý svůj život. A...

Ferdinand Krch (1981–1973) patří mezi nejvýraznější české učitele-pokusníky, obětavé pedagogy, kteří se snažili zlepšit výukové podmínky na školách. Po násilně ukončeném bezprecedentním experimentu, jímž byl „jeho“ Dům dětství pro válečné sirotky, se Krch věnoval redakční práci v časopisech pro děti. Sotvakdo ví, že za knížky o kocouru Mikešovi vděčíme právě jemu – to on Josefa Ladu přemluvil, aby svým vyprávěním o mluvícím kocourkovi dal písemnou podobu. Krcha nacházíme i v nejužším okruhu spolupracovníků Přemysla Pittra a Olgy Fierzové v Milíčově domě v Praze i v době poválečné. Také zde se naplno věnoval svým milovaným dětem. V monografii „strýčka Fedora“ z pera jeho pamětnice, spisovatelky Elišky Vlasákové znovu ožívá nejen tato výrazná, polozapomenutá osobnost, ale i řada dalších vychovatelů, kazatelů, kreslířů i hudebníků, kteří v mladém Československu trpělivě a cílevědomě vytvářeli názorovou alternativu, jež se neustále projevovala v činech.). ...

Kniha obsahující více než 50 kázání, která Svatopluk Karásek pronesl na konci devadesátých let v pražském kostele U Salvátora. Kniha není pojata dokumentárně, ale je pečlivě komponována tak, aby čtenáře provázela celým jedním církevním rokem – od adventu přes Vánoce, Velikonoce po Díkčinění. První vydání z roku 2000, jež vyšlo v koedici Kalicha a nakladatelství TORST, je zcela rozebráno. Toto druhé vydání graficky odpovídá knize rozhovorů Víno tvé výborné s titulní fotografií Karla Cudlína. Editorkou je Šárka Grauová, medailon autora napsal Jan Šulc....

Autorka se soustavně zabývá dějinami české náboženské emigrace. Po třech svazcích vydávaných v Kalichu od r. 1999 (Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století; Pozváni do Slezska; Zelów – Česká exulantská obec v Polsku) podává ve své další knize celkový přehled o náboženské emigraci z českých zemí v 17. a 18. století přes severní a severozápadní hranici, do Lužice a Saska. Exulanti hledající útočiště oživili válkou a morem vylidněná města a na venkově založili desítky nových obcí. V abecedně řazeném přehledu měst a vsí je zachycena krátká exulantská historie tak, jak ji lze doložit z dochovaných pramenů. Ve druhé části je v obsažnějších kapitolách podána stručná historie některých větších exulantských kolonií a českých sborů, jako jsou známé Drážďany, Žitava a mnohé jiné. Připojeny jsou mapy, fotografie. ...

Přestože Izrael poutá pozornost celého světa, neexistovala dosud žádná historicky důkladná a vyvážená kniha, která by vyprávěla jeho příběh širšímu okruhu čtenářů jako tato. Její detaily nezamlžují celkový příběh. Gordisova kniha poutavě vysvětluje samotnou myšlenku židovského státu – kde se zrodila, jak se udržovala při životě a jak se tento sen proměnil ve skutečnost. Kniha Izrael: Stručné dějiny znovuzrozeného národa líčí příběh státu, který je navzdory očekávání už tak dlouho úspěšný, ale přesto čelí hrozivým – někdo by řekl neporazitelným – nepřátelům a překážkám. Je to příběh národa, jenž se znovu zrodil, ale za obrovskou cenu. Příběh o Izraeli je komplikovaný, dramatický i smutný. Je ohromující i inspirativní a ovlivňuje náš svět téměř všude, kam se podíváme. Dr. Daniel Gordis je viceprezidentem Shalem College v Jeruzalémě, kde má pozici „distinguished fellow“. Píše pravidelný sloupek pro Jerusalem Post a je také pravidelným sloupkařem pro Bloomberg Vi...

Jan Jeník (1748–1827) byl svérázným, pietistickým kazatelem luterského exulantského sboru v Berlíně. Sloužil se stejnou horlivostí jak Čechům, tak Němcům. Vynikal neochvějnou biblickou vírou, pokorou a skromností. Na srdci mu leželi chudí a opuštění, ale vážili si ho také lidé učení a vysoce postavení. Byl tak výraznou osobností, že lidé, kteří jej osobně poznali blíže, o něm s velkým nadšením vyprávěli ještě řadu desetiletí po jeho smrti. ...

O historii exulantské kolonie Friedrichův Hradec (založené v roce 1752 v krašejovském lese) už historička Edita Štěříková v různých souvislostech psala, např. v dnes již rozebrané monografii Pozváni do Slezska. Podnětem ke vzniku této drobnější monografie bylo zpřístupnění starších pozemkových knih Friedrichova Hradce. Tyto knihy jsou i zajímavým pramenem genealogickým a umožňují nám o něco bližší pohledy do života exulantské obce po stránce hospodářské a demografické, především však vhledy do života hradeckých hospodářů. ...

Nový soubor kázání profesora Evangelické teologické fakulty UK, religionisty, biblisty a evangelického kazatele Jana Hellera, navazuje svou formální úpravou na jeho první, čtenářsky velmi úspěšnou sbírku kázání nazvanou „Jak orat s čertem“ (Kalich, 2005). Odlišuje se od ní však svou koncepcí i rozsahem. „Stezka ve skalách“ je klasická postila, obsahuje přes šedesát kázání rozčleněných podle církevního roku, od adventu přes Vánoce, Velikonoce, Letnice až po období po Svaté trojici. Připojeno je také osm příležitostných promluv (při křtu, svatbě, pohřbu, církevním jubileu atp.) a autorův dovětek Jak jsem kázal. ...

Zkušená autorka popularizačních naučných knih pro děti Klára Smolíková zpracovala aktuální dějepisné poznatky o Janu Husovi formou napínavého příběhu, určeného čtenářům kolem třinácti let. Jeho protagonistou není Jan Hus, ale gymnazista Petr, který má o Husovi napsat školní práci. Do zadaného tématu se mu ani trochu nechce – stejně jako vůbec nechce bydlet v Hrobech u Tábora, kam se jeho rodina ze dne na den přestěhovala z Prahy. Ale když se dá do řeči se spolužačkou Magdou a s dalšími lidmi, kteří o Husovi něco vědí, vyklube se z nechtěného úkolu dobrodružná cesta. Historická postava vytesaná do kamene před Petrem postupně ožívá stejně jako Husovi současníci, jeho doba, různá působiště i myšlenky, kterými ovlivnil pozdější české myslitele, umělce, učence i politiky. Každý si z Husa vzal něco jiného a každá doba si ho přizpůsobovala ke svému obrazu. Také Petr hledá a nalézá ty stránky jeho osobnosti, které jsou blízké jemu a mají co říct i jeho tátovi, který se jako odvážný novinář ...

Životopis teologa Dietricha Bonhoeffera (1906–1945) přibližuje jeho zápas o porozumění evangeliu, sobě, druhým a vlastnímu místu ve světě. Postupně se slovy i činy vyhraňoval vůči církevní politice a státní moci až k účasti v odboji a přípravám atentátu na Hitlera, které vyústily v Bonhoefferovo věznění a popravu. Teoložka a církevní historička Renate Windová (1950) podává jeho život v nezkreslující zkratce, poutavě a přístupně. Kniha byla nominována na Německou cenu za literaturu pro mládež a získala Evangelickou knižní cenu. Je první knižní biografií Dietricha Bonhoeffera v češtině....

Korespondence Jana Hellera (1925–2008) odhaluje tvář teologa, religionisty a starozákoníka, který spojoval erudici s lidskostí a přesnost s porozuměním lidské situaci. V dopisech psaných po celá desetiletí – rodině, přátelům, studentům i kolegům – se obráží nejen jeho osobní život, ale i duchovní a intelektuální dějiny českého protestantismu druhé poloviny 20. století. Hellerův jazyk je jasný, promyšlený a zároveň vřelý. V každém dopise cítíme člověka, pro něhož víra nebyla teorií, nýbrž způsobem, jak být s druhými a pro druhé. Kniha zachycuje jeho cestu od mladého bohoslovce až po zralého učitele, který dovedl otevírat text i lidskou duši zároveň. Závěrečná část přináší devět nových dopisů – napsaných jeho syny a žáky ke stému výročí narození – jako pokračování rozhovoru, který neskončil. ...

Knížka rozhovorů, které s farářem, básníkem, písničkářem a později i politikem Svatoplukem Karáskem vedli Štěpán Hájek a Michal Plzák, vychází po dvaceti letech znovu. První dvě vydání jsou dlouhá léta zcela rozebraná (celkový náklad byl deset tisíc výtisků), toto třetí vydání doprovází 66 unikátních fotografií, z toho 41 se dostává ke čtenáři vůbec poprvé, s již ikonickou titulní fotografií od Karla Cudlína graficky odpovídá knize Boží trouba. Nikde jinde jsem nenašel tak výmluvné, chápavé, neexhibující svědectví o undergroundu 60. a 70. let jako v Karáskově vyprávění naplněném lidskostí, napsal ve své recenzi Vladimír Karfík. Z ohlasů čtenářů: Přiznám se, že jsem původně Sváťu Karáska jako osobnost nijak moc neznala. Ke čtení knížky mě nalákal zajímavý název. Ze zvědavosti jsem zalistovala – a přečetla pár odstavců – a knížku okamžitě koupila – a pak ji takřka nedala z ruky, dokud jsem nebyla na konci. Dá se nad ní slz...

Druhé vydání dlouho rozebrané knihy, již autor, profesor evangelické teologické fakulty v Praze, výstižně přibližuje ve své předmluvě takto: Proč Bůh sestupující? Proto, že poselství o Bohu, který se sklání, ba sestupuje k člověku, považuji za to hlavní, co jako červená nit prochází celou biblí a nejzřetelněji a nejhlouběji spojuje Starý a Nový zákon. Tím se bible liší od jiných posvátných knih, které lidem většinou radí, jak se buď dostat, vyšplhat do nebe k Bohu, či k bohům, nebo jak si zařídit nebe na zemi, třeba jen v lidském nitru. To je, stručně shrnuto, hlavní výsledek mé práce s biblí, které jsem se po čtyřicet let směl věnovat na evangelické bohoslovecké fakultě a v církvi. ...

Kniha představuje „dějiny Bible“, a to jak dějiny jejího vzniku a utváření, tak dějiny jejího působení, způsobů interpretace a užívání v židovské a křesťanské tradici. V širokém záběru, a přitom s detailní přesností a vykreslením svébytných odstínů představuje místo a roli Bible v dějinách evropské kultury na cestě od starověku dodnes. Starozákonní i novozákonní látky autor zakresluje do příslušných historických kontextů a náboženských tradic v jednotlivých kulturních epochách, jimiž procházely, a ukazuje, jak biblické texty prostředí svých nositelů utvářely a jak byly tímto prostředím také utvářeny a nově interpretovány. Tato mimořádně zdařilá publikace získala na britském knižním trhu v roce 2019 několik prestižních ocenění. Její autor, britský teolog a biblista z Oxfordské univerzity, vynikajícím způsobem zvládl podat rozsáhlou a značně rozmanitou, vnitřně složitou a komplexní látku. Současně – jakoby mimochodem – přitom čtenářům poskytuje vhled do moderního bádání o Bibli a u...

O dějinách Obnovené Jednoty bratrské, církve vzniklé v 18. století a dnes rozvětvené téměř po celém světě, existuje bohatá, především cizojazyčná literatura. Jak už jméno napovídá, v jejích kořenech lze hledat dědictví staré české Jednoty bratrské. U kolébky Obnovené Jednoty stáli moravští exulanti, potomci bratří z fulneckého sboru, jehož posledním kazatelem byl Jan Amos Komenský. V roce 1727 podepsali v Herrnhutu statuty 'bratrského spolku'. Jejich společenství se brzy stalo tak přitažlivé, že se v něm postupně ocitli v menšině, ačkoliv se k němu během padesáti let připojilo více než dva tisíce exulantů z Moravy, Č ech a rakouského Slezska. Svou exulantskou vážností stáli Moravané své vrchnosti, svému milému, fantazií obdařenému hraběti Mikuláši Ludvíku Zinzendorfovi nejednou v cestě. V dosavadní literatuře se o nich psalo jen na okraji, spíše povrchně a více z hlediska Zinzendorfova. Moravané se tak dostali zcela do stínu výřečného hraběte. Tato práce si naopak všímá především exula...

Pro 18. století bylo postavení žen v obnovené Jednotě bratrské neobyčejně emancipované, což budilo ve své době nedůvěřivou pozornost. Dnes je tato skutečnost hodnocena naopak kladně a je předmětem historických pojednání. Nová kniha historičky Edity Štěříkové přibližuje život moravských žen, především těch, kterým byly svěřeny důležité úkoly ve sboru, v církvi nebo v misii. První část knihy připomene v hrubém nástinu historické souvislosti, které předcházely vzniku obnovené Jednoty bratrské. Vlastní přínos této knihy tvoří obrazy ze života jednotlivých žen. ...

Německý luterský theolog Dietrich Bonhoeffer (1945 popravený nacisty) po celých dvanáct let vzdoroval totalitnímu režimu, který byl otevřeně protižidovský a skrytě protikřesťanský. Oponoval mu církevně i občansky, modlitbou i činem: když zpíval gregoriánský chorál a zachraňoval Židy, když se, zapojen do příprav protihitlerovského puče, modlil za vojenskou porážku své vlasti. Toto vydání Bonhoefferových listů z vězení je revizí překladu, který vyšel česky pod názvem Na cestě k svobodě: listy z vězení v r. 1991. Toto vydání obsahuje jak vzájemnou korespondenci Bonhoeffera a jeho přítele Eberharda Bethgeho, tak i listy jeho rodičů, a je doplněné o části dopisů, které byly v českém vydání vynechané. Jde o pasáže, které tematizovaly vzájemný vztah Bonhoeffera a Bethgeho, jakož i vztah Bonhoeffera k jeho snoubence. Cílem bylo představit Bonhoeffera nejen jako vizionářského teologa a mučedníka, ale také jako člověka s blízkými, intimními vztahy. Z německého originálu Widerstand und ...

Těžko najdeme v rámci staroorientálního bádání oblast, v níž došlo za poslední roky k tak zásadním změnám, jako jsou dějiny Izraele. Řada klasických tezí je nadále neudržitelná, ať už se týkaly počátků Izraele na konci druhého tisíciletí př. Kr., doby královské, babylónského exilu či perského období. Bernd U. Schipper v této nové publikaci z roku 2023 líčí na základě archeologických i dalších nebiblických pramenů dějiny starověkého Izraele zcela novým způsobem. V jeho zorném poli se ocitají izraelská města, události, chrámy a kulty, o nichž Bible mlčí. Každý, kdo se chce na základě nejnovějšího historického bádání dovědět něco o dějinách tvořících pozadí biblických příběhů, by si měl tuto knihu rozhodně přečíst. Bernd U. Schipper, nar. 1968, je profesor Starého zákona na Humboldtově univerzitě v Berlíně, specializovaný na dějiny Izraele ve staroorientálním světě....