Výsledky hledání

První kniha Bible (Genesis) je uvedením do celku Písma. Formou vyprávění o vzniku Izraele jako „lidu Hospodinova“ v zemi zaslíbené uprostřed národů země nastoluje témata, motivy, role a vztahy, které pak jsou pojednávány a rozvíjeny v dalších biblických knihách. V úvodních kapitolách kniha Genesis vypráví o člověku jako takovém, o jeho místě ve světě a o jeho základním určení. Příběhy o Božím stvoření, o Adamovi a Evě, o potopě a o praotcích byly v době svého vzniku kritickou odpovědí Izraele na dobové tradice o bozích a lidech. Po staletí formovaly židovskou i křesťanskou tradici a i dnes patří k nejznámějším biblickým látkám.  První díl komentáře ke knize Genesis nabízí nově zpracovaný překlad úvodních kapitol, jejich podrobný výklad, zasazení do dobových i literárních souvislostí a podněty k promýšlení významů těchto inspirativních látek. Český ekumenický komentář ke Starému zákonu vychází souběžně s novozákonní řadou. České veřejnosti se tak nabízí ucelená řada...

Cílem výkladů profesora Hellera je dojít od bezradnosti nad obtížnými místy Bible k živému jádru jejich duchovního poselství. Bible, zejména Starý zákon, je plná příběhů a údajů, které u mnohých vzbuzují rozpaky a pohoršení. Dráždí nás jako nevyřešené hádanky. Patří to vůbec do Bible? Jaké plyne poučení z tolika krutostí, podlostí a nemravností, zvlášť když nejsou kritizovány ani odsouzeny? Bible není a nikdy nebyla učebnicí morálky, ale spíše fascinujícím a přesným pohledem do života, který žijeme před Bohem se všemi chybami a ztroskotáními. Písmo zároveň nabízí naději, že poslední slovo nade vším má Bůh sám a že může zlé obrátit v dobré. Svatopisci i my chceme být srozumitelní – proto každý z nás mluví jazykem své doby. Ano, jenže každý té své... Do Bible se hluboce vpisuje myšlenkový svět starověku. Některé tehdy běžné obraty, představy a přirovnání jsou naší době cizí či odporné. Kdo chce číst Bibli s užitkem, musí na prvním místě dešifrovat jazykové zvyklosti, ku...

V Bibli je mnoho pasáží, které dnes nechápeme, jsou nám cizí nebo neodpovídají tomu, co od Písma svatého očekáváme. Nad mnohými se nejen zarazíme, ale vnímáme je jako pohoršlivé. Na potřebu dobrat se při četbě Bible nefalšovaného smyslu i záměru autora odpovídá další svazek Obtížných oddílů, věnovaný tentokrát biblické poezii a moudrosti. Na iniciativu, s kterou před řadou let přišel profesor Jan Heller (1925–2008), navazuje profesor Prudký se svými kolegy. Autoři nás uvádějí do kontextů biblického světa, svérázu biblického myšlení i vnitřního dialogu jednotlivých biblických svědků. Připomínají nám základní pravidla, na něž je třeba dbát, abychom se s biblickým svědectvím nemíjeli a při četbě Písma neslyšeli jen ozvěnu svých vlastních názorů a předsudků. Knížka chce posloužit tomu, abychom uměli čerpat z bohatství biblické tradice, která po staletí utvářela náš kulturní prostor, a používali přitom vlastní přemýšlení i výdobytky soudobé vědy. Editor svazku prof. ...